na Blog.cz

V tomto článku vám chci pomoc udělat si vlastní názor na nejslavnějšího upíra Draculu.

Vlad III. Se narodil okolo roku: 1431 a zemřel v roce 1476. Pocházel ze starého valašského velmožského rodu původem Bassaraba, za jehož předka se považuje valašský vojvoda Thocomerius (kol. 1298-1310). Narodil se snad v Sighisoare ve Valašsku vojvodovi (knížeti) Vladovi II. zvanému Dracul (Drak), jenž svou přezdívku získal podle členství v prestižním uherském rytířském řádu Draka krále a císaře Zikmunda Lucemburského. Nechal pak razit i mince se znakem řádu Draka. Rumunský tvar Dracula se později stal synonymem pro označení "syn draka". Rovněž Vlad III. se stal členem tohoto řádu, jehož příslušníci si svůj erb obtáčeli postavou draka. V rumunštině však slovo drac (dracul) znamená i ďábel, což je už ztotožňováno s životem Vlada III. Označení Tepeš (tsepesch - narážeč na kůl) získal později díky svým zvláště surovým a bestiálním praktikám v mučení a popravách.

Za zmínku stojí i událost z dnešní doby, kdy byla r. 1931 otevřena jeho hrobka v klášteře na ostrově Snagov v dnešním Rumunsku a byly v ní objeveny jen staré zvířecí kosti a rumunské nádoby. Po dalších pozdějších archeologických průzkumech byl v klášteře objeven ještě jeden hrob. Zde byla nalezena rakev s lidskými kostmi, zahalenými černým, zlatě vyšívaným rubášem. U nich se nacházelo šlechtické roucho, šperky s dračím motivem a jeden pravděpodobně dámský prsten. Po přepravě ostatků do muzea v Bukurešti však záhadně zmizely. Kde se opravdu nachází pozůstatky nejslavnějšího upíra, nám tak není dodnes známo.

Narozen: 8. 11. 1847 v Dublinu-Irsko. Zemřel: 20. 4. 1912 v Londýně- Anglie.

Byl tvůrcem legendárního Draculy. Kdyby to byl obyčejný spisovatel ani bych nepřemýšlel o tom že by Vlad III mohl být opravdu upír, jenže Bram Stoker patřil do hermetického řádu Zlatý Úsvit (The Golden Dawn) kde patřili i takové osobnosti jako Aleister Crowley nebo Samuel Mathers. Byl to tedy jenom jeho výmysl nebo to byla pravda. Jestli to byla pravda byl skutečný i Jonathan Harker (hlavní postava)? Pokud to byla pravda kde Bram Stoker získal tyto informace?

Byl tedy hrabě Vlad III. Upír nebo normální člověk jako mi?

Existoval doopravdy Dracula? Určitě ano.

Byl doopravdy upír? Tak na to asi odpověď nikdy nedostaneme.

Apis je jméno pro nejslavnějšího z egyptských posvátných býků. Býk představoval mužskou sexuální sílu a býk Apis ztělesňoval aspekt ptaha, božského architekta a tvůrce forem. Herodot popsal složité opřady spojené s Apisem, který byl vybrán jako tele a musel splňovat velké množství fyzických charakteristických požadavků: hlavně musel být černý s bílím srpkem na krku. Potom se o něho pečovalo a zacházelo se s ním s velkou péčí a lid jej ctil. Když Apis dosáhl stáří dvaceti pět let, byl poražen a znovu se hledal nový Apis, aby jej nahradil. Starý Apis byl mumifikován se stejnou péčí, jako kdyby to byl král, a byl pohřben v obrovském žulovém sarkofágu v Serapeu v Sakkaře.

Taky Serqet nebo Selkis. Tato bohyně, obvykle spjatá s Eset, hraje důležitou roli v mýtech o ochraně a výživě mladého Hóra. Obvykle je zobrazena jako žena se škorpionem na hlavě a někdy jako škorpion s ženskou hlavou. Vedle svého jedu je škorpion proslulý rovněž svou bdělostí při péči o své mladé.

Prvotní akt stvoření předpokládá rozdělení počáteční a původní jednoty.Toto roztržení vytváří mnohotvarnost světa. Mnohonásobnost je ze své nejniternější podstaty opakem původní jednoty.

Set je personifikací tohoto opaku. K protikladům dochazí na každé úrovni, od té nejabstraktnější a metafyzické až po osobní a světskou. Mír, harmonie a řád v jakékoli oblasti jsou všechno aspekty nebo pohyby směrem k původní jednotě- návrat ke zdroji, který je cílem všech inciačních učení.

Vše, co se protiví nebo brání pohybu, se odehrává v Setově říši nebo pod jeho standartou. Set a jeho nesčetní pomahači tedy představují síly temnoty, chaosu, barbarství a války. V textech se vrší nekonečná prokletí a zaříkávání na Setovu hlavu. Zároveň je velkým bohem, neboť opozice je základním rysem stvoření. Bez opozice nemůže být stvoření. Zápas a výčitky svědomí jsou vepsány do tkaniva vesmíru. Podle jednoho prastarého mýtu prý lidstvo vzešlo z Reových slz. A aby se každý den znovuzrodili, musí Re a jeho následovníci každou noc přemoci Setův soustavný odpor. Set není nikdy zničen. V dlouhých mýtech o Setovi a Hórovi je nakonec Set Hórem poražen a pak se oba usmíří.

Set je zobrazován v lidské podobě s hlavou zvířete, které nikdy nebylo určeno, se zakřiveným, podlouhlým čenichem a obdelníkovýma nebo zplihlýma ušima- snad symbolizujícími setovské odmítnutí výzvy k návratu zpět do jednoty. Setovské zvíře má také vidlicovitý ocas.

Protože je pánem divočiny a vyprahlých plání, spadají pod keho pravomoc pouštní zvířata, jako je černý vepř, osel, krokodýl a hroch, z nichž každé představuje různé aspekty tělesného nebo materiálního světa. Řekové identifikovali Seta se svým Tyfonem, ale Setova duchovní role, na rozdíl od jeho kosmické, je téměř shodná s křesťanským Satanem, což je jméno odvozeno z hebrejského slova pro protivníka.

Osiris je řeckým překladem egyptského Ausar (později Usir), jehož význam je nejistý. Osiris se v hieroglyfech píše jako trůn a oko, což je prastarý symbol Rea a jasně spojuje pojmy králoství a božství.

Osiris představuje boha ve smrtelné podobě. Je personifikací hmotného stvoření a jeho cyklů vznikání a návratu, smrti a obnovy. Poněvadž jsou toto patrně ty nejnápadnější aspekty obecné lidské zkušenosti, pokud jde o poznání, uctíval lid zejména Osirida a Eset. Ačkoli byl Osiris božský stejně jako Eset, mohl na sebe vzít jen čistě smrtelnou formu. Podle mytologie to byl právě Osiris, který jako první král lidstva přinesl na zemi civilizaci, pozvedl lidstvo z divošství a zavedl zemědělství a všechny druhy umění.

Jako pán cyklů stvoření byl Osiris spojován s Měsícem a čísly sedm, čtrnáct a dvacet osm, která se váží nejen ke skutečným měsíčním cyklům, ale i k metafyzickému pojetí kosmického procesu. Osiris byl zároveň i slunečním božstvem (Reem poté, co sestoupil pod zem). Je neviditelným sluncem, které osvětluje Měsíc- astronomická skutečnost, kterou Egypťané poznali.

Významne Osiridovy svatyně byly postaveny po celém Egyptě a byly zasvěceny každému ze čtrnácti kusů, na něž bylo jeho tělo rozsekáno. Ač mrtvý a rozsekaný, Osiris v sobě nosil živoucí osivo Hóra (nesmrtelnost, zmrtvýchvstání). Osiris tedy symbolizoval smrtelného člověka, nesoucího v sobě možnost boží záchrany. Mrtvý král byl ztotožňován s Osiridem, a poněvadž král představoval všechny lidi, byl každý po smrti Osiridem.

Osiris předsedal ve scénách soudu, kdy je srdce nebožtíka porovnáváno s perem pravdy a Thovt zaznamenává rozsudek.

Osiris je nejčastěji zobrazován jako mumifikovaná, vousatá lidská postava, nosící Bílou korunu severu a složitý nahrdelník s menátem jako protiváhou. Nese pastýřskou hůl, symbol jak svrchovanosti, tak zodpovědnosti (Osiris byl pastýřem lidsta), důtky, které oddělují zrno od plev, a žezlo was jako znak nadvlády. Často je spojován se sloupem džed, symbolem páteře a opory stvoření. Kromě Bílé koruny nosí Osiris ohromné množství různých pokrývek hlavy a kostýmů a předvádí širokou různorodost ceremoniálních póz či gest, v závislosti na tom, kterou ze svých nesčetných rolí nebo aspektů hraje.

Řekové přirovnávali Osirida k Plutovi a Dionýsovi.

Nefthys je řeckým ekvivalentem pro egyptskou Nebetchet, znamenající "Paní příbytku", což je přízvisko, které jen málo napovídá pro vyjasnění všech nuancí spjatých s Nebetchet. Je zápornou, pasivní temnou stranou Eset, stejně jako Set opakem Osirida. Její role je však mnohem obtížněji definovatelná. V jednom mýtu je označována jako Setova manželka. Tím, že zůstávala neplodnou, vmanipulovala Osirida do spojení, z něhož vzešel Anup. Navzdory jejímu sepjetí se zkažeností a rozkladem, je její role trvale dobročinná a ochranná. Pomáhala Eset při sbírání rozházených Osiridových údů poté, co je Set rozsekal, a v zádušních textech stojí vedle Eset jako ochránkyně mrtvého. Je zobrazována jako žena nosící na hlavě symboly, které se čtou jako její jméno.

Isis je řecká podoba egyptské Eset, personifikace velké bohyně v jejím aspektu mateřské oddanosti, věrnosti a měkkosti. Eset je ženskou tvůrčí sílou, která počala a porodila všechny živoucí bytosti. V této roli snadno splývá a stává se nerozeznatelnou od Hathor a Nut. Ve své nejspecifičtější roli je lůnem, z něhož vychází nový- osiridovský život po smrti. Kvůli jejím mnoha jménům a formám ji Řekové přirovnávali k několika bohyním svého panteonu, hlavně: Persefone, Ceres a Atheně. Mnohé prvky v mýtu o Eset ji činí mnohem bližší Panně Marii.

Ve své nejzjevnější podobě je zobrazována jako že, která drží papyrový stvol- wadž (organický nebo rostlinný život) a na jejiž hlavě je trůn. Její jméno Aset (Eset) znamená "trůn," ačkoli důvody pro to jsou sporné. Též se vyskytuje v podobě, kdy nosí pokrývku hlavy v podobě supa se srpkem měsíce, diskem a párem rohů kolem disku. Někdy je též bez koruny nebo pokrývky hlavy v čistě lidské podobě. Právě tak, jako král odpovídá Osiridovi a cílem všech mužů byl Osiris, tak královně a všem ženám odpovídá Eset.

Jejím symbolem je thet- uzel nebo spona, o níž se předpokládá, že je stylizovaným ženským orgánem. Eset má rovněž hvězdnou vazbu, neboť byla spojována se Siriem, jehož každoroční východ ohlašoval nilskou záplavu a egyptský Nový rok.

Syn Hathor a Hóra z Edfu, Harsomtus (také Ihy), je obvykle zobrazován jako mladík s loknou. Byl často spojován s hudbou a hrál důležitou roli v ptolemaiovské ikonografii.

Řecké jméno pro egyptské Heru- "ten, kdo je nad". Hór byl uctíván v mnoha podobách a je nesmírně složitým božstvem. Jeho základní a prvořadou roli lze však snadno vyjádřit a pochopit: Hór je poznaný božský princip: zralé semeno přinesené Esetou a oplodněné posmrtně Osiridem- smrtelným bohem. Nespočetné podoby a aspekty Hóra mohou být chápány jako stupně v procesu spiritualizace.

Hór je personifikací cíle všech esoterických učení; je návratem ke zdroji. Představuje zajímavé numerologické vztahy. Jakožto syn Eset a Osirida je desátým heliopolským bohem. Desítka je vyšším stupněm původní jednoty a Hór v sobě zahrnuje celou kosmogenezi. Jakožto Desítka je novou Jedničkou. V dramatu smrti a vzkříšení, hraném Setem, Osiridem, Eset a Nebetchet, je pátým členem. Ve všech chrámech a textech je Hór spojován s čísly pět a deset a ta se následně stala posvátnými čísly Pythagorejského bratrstva.

Nejčastěji se setkáváme s Hórem v podobě Hórachteje, Haroerise, Harpokrata, Hórsiesiese a Hóra Bechdetského.

Hórachtej byl řeckým Harmachiesem, což znamená Hór na obzoru. Toto jméno bylo vztaženo na velkou Sfingu v Gíze. Když byla vytvořena složená postava Re-Hórachteje, byl zobrazen jako mužské božstvo se sokolí hlavou.

Haroeris byl řecký přepis egyptského Hór-ver - Hór starší nebo Hór velký.

Podle některých mýtů byl Haroeris synem Rea a Hathor. Tento Hór je kosmickou verzí Hóra- syna Osirida a Eset. Haroeris je principem návratu, zapsaným do samotné látky stvoření, zatímco Hór -syn Osirida a Eset představuje onen princip naplněný v lidstvu. Haroeris je obvykle zobrazen jako mužské božstvo se sokolí hlavou, nosící dvojitou korunu.

Harpokrates byl řecký přepis egyptského Her-p-kchart- Hór-dítě. Někdy je zobrazován jako nahý mladík s vlasy upravenými do typické postranní lokny mládí. Často se též ukazuje jako dítě cucající si palec nebo nakojené Esetou. Poslední z těchto podob je shoda s ikonografií pozdější křesťanské Madony s dítětem.

Hórsiesis byl řecký přepis egyptského Hór-sa-Aset,hór, syn Eset. Toto je Hórova forma v nejznámějším mýtu. Byl počat Esetou po smrtí Osirida. Hór se narodil v bažinách, byl pečlivě chráněn svou matkou před Setovými nástrahami, a když dosáhl dospělosti, bojoval se Setem a pomstil vraždu svého otce. Prvky tohoto dlouhého mýtu jsou překvapivě podobné starozákonnímu popisu Mojžíšova zachránění v sítinách a obrácení na víru a zprávě o narození a mládí Ježíše. Hórsiesis bere na sebe mnohé podoby. Nejčastěji je však zobrazován jako mužská postava se sokolí hlavou,nesoucí zbraně.

Hór Behdetský je Hór- mstitel svého otce, který se vznášel na nebi jako okřídlený disk. Hór Behdetský byl přirovnáván k řeckému Apollonovi. Velký chrám v Edfu je zasvěcen Hórovi Behdetskému, nejčastěji zobrazovanému jako mužské božství se sokolí hlavou, nesoucí zbraň- něco mezi mačetou a křivo šavlí a anch.

Bájný pták, jehož Řekové ztotožnili s Fénixem. Benu je zobrazován jako volavka sloučená s čápem nebo jak sokol sloučený s čápem. Pták Benu byl symbolem zmrtvýchvstání a existovala zaříkávání poučující zemřelého, jak se stát Benu.